Rojení
Rojení je přirozená vlastnost včel a hmyzu tvořící trvalá společenstva. Kromě včel se rojí mravenci a termiti. Je to způsob dělení společenstev.
Při rojení se včelstvo rozdělí na dvě části a v každé z nich jsou zastoupeny včely dělnice, létavky i mladušky, trubci a s rojem vyletuje i matka. Roj si s sebou odnese část zásob, aby přežil než začne shánět novou potravu.
Část včelstva, která zůstane v úlu je oslabená a už nedokáže využít snůšku tak, jako kdyby se včelstvo nerojilo. Rojení včel také značně zaměstnává včelaře, proto je to jev v moderním včelařství nežádoucí. Včelař se mu snaží předcházet včasnými zásahy do včelstva a šlechtěním málo rojivých kmenů včel.
Příčin rojení je několik, např. přehřátí včelstva, nedostatek prostoru, genetika atd. Jednou z nejdůležitějších je však nepoměr mezi otevřeným a zavíčkovaným plodem. Včelstvo s velkým množstvím zavíčkovaného plodu, má i mnoho mladušek krmících otevřený plod.
Jejich hltanové žlázy jsou na vrcholu činnosti. Když je otevřený plod zavíčkován a matka nemá volné buňky do kterých by kladla, mladušky nemají co krmit a začnou samy polykat krmnou kašičku.
Tím jim zduří vaječníky a vzniknou z nich tzv. anatomické trubčice, které vajíčka nekladou, ale mění se jejich chování. Méně se starají o matku, zakládají misky, tj. základy matečníků, později již nestavějí, vyléhají na letáku úlu.
Matka misky zaklade a včely je vystavějí v matečníky. O matku se starají již tak málo, že ta přestane klást, je lehká, stahuje se blíže k česnu úlu. Čeká na podnět k vylétnutí.
Jakmile je zavíčkován první matečník včelstvo je připraveno k rojení. Včely se rojí za pěkného a teplého počasí. Dosud není dokonale prostudováno, co dává podnět k náhlému vylétnutí roje. Není to však matka, spíše naopak, rojící se včely strhnou matku k opuštění úlu.
(Použité zdroje: Včelařství - V.Veselý a kolektiv)