Matka
Matka je ústředním bodem pro všechny ostatní včely v úle. Stále ji doprovází 8-26 včel, které se střídají. Olizují ji, ohmatávají ji tykadly, krouží kolem ní při kladení vajíček a podávají jí potravu.
Ve srovnání s dělnicemi se matka na první pohled liší svou velikostí. Měří 20-25 mm a její hmotnost je 180-260 mg. Má mnohem větší a zašpičatělý zadeček, ve kterém jsou vaječníky. Její křídla jsou kratší než zadeček.
Matka udržuje soudržnost a náladu včelstva a je zpravidla jedinou samicí kladoucí vajíčka. Jen vyjímečně, a to po velmi krátkou dobu, mohou po tiché výměně ve včelstvu žít a klást dvě samičky.
V hlavním období může matka naklást za den až 1500 vajíček; jejich celková hmotnost je větší než hmotnost jejího těla. Kromě kladení vajíček nevykonává ve včelstvu jiné práce, a proto nemá vyvinuty žádné pracovní orgány, jako jsou kartáčky, pylová tlačítka a košíčky.
Přesto má kladoucí matka ve včelstvu i další důležitý význam. Vydává pachovou látku (feromon), která spojuje tisíce jedinců v sociální jednotku - včelstvo. Díky feromonu jsou všechny včely s matkou neustále v kontaktu.
Vznik a vývoj matky se oproti ostatním kastám liší. Zatímco dělnice a trubci vyrůstají v šestiúhelníkovitých buňkách, matka se vyvíjí v buňce, která je zpočátku kulatá a kterou včely pro tento účel postaví.
Kulaté misky matka zaklade a včely je postupně dobudují na svislé matečníky. V nich probíhá vývoj matky. Z vajíčka se po třech dnech líhne larvička, kterou mladušky živí mateří kašičkou tak intenzivně, že larvička v ní přímo plave.
Kvalita i množství potravy v prvních 2 dnech určuje, že se z larvičky za 16 dnů vyvine včelí matka.
Po 3-5 dnech od vylíhnutí létá matka na první prolety, v 5-8 dni již vyletuje na snubní lety. Páří se s 6-10 trubci, a s jejich spermiemi, uloženými v semenném váčku, vystačí klást oplozená vajíčka několik let.
Matka může žít 3-5 let, ale v praxi včelař matku zhruba každé 2 roky vyměňuje kvůli většímu výkonu mladé matky.
Podle původu rozeznáváme matky:
rojové - líhnou se z matečníků na okraji plástů ve včelstvu, které má rojovou náladu a chce se rojením rozdělit
z tiché výměny - líhnou se z matečníků zakladených podobně jako při rojení; včelstvo se nevyrojí, starou matku odstraní
náhradní - z náhradních matečníků, vystavěných osiřelým včelstvem, nebo včelstvem s vadnou matkou, uprostřed plástů
chovné - cílevědomě odchované umělým zásahem včelaře; kvůli šlechtění se matky můžou i uměle oplodnit - inseminované matky
(Použité zdroje: Včelaření jako hobby - I.Diemerová, Včelařství - V.Veselý a kolektiv)